24 Kvě Srílanská vysočina – ach ty výhledy

Hodně lidí jede na Srí Lanku hlavně kvůli sluníčku a moři, ale my jsme se shodli, že jsme si nejvíce oblíbili oblast Vysočiny, kterou měli v oblibě i Briti během koloniálního období. Není se čemu divit. Čajové plantáže, kam se člověk podívá a hlavně příjemné podnebí s výrazně nižšími teplotami než v nížinách. My jsme z města Kandy pokračovali vlakem, kde jsme vybojovali místa k sezení, až do městečka Haputalé. Pro prozkoumání Vysočiny si můžete udělat základnu i například v Ella nebo v Nuwara Elliya a jezdit na denní výlety. Avšak Haputalé je situováno strategicky uprostřed všeho, i když jeho turistická sláva už dávno opadla a nahradila ho Ella.

Vlakem z Kandy do Haputale

Vlak jezdí až několikrát denně, ale vždy bývá plný. Pokud začínáte v Kandy, máte štěstí, protože zde i hodně lidí vystupuje, takže máte větší šanci najít místo k sezení. Hned kousek za Kandy začne trať stoupat a klikatit se mezi čajovými plantážemi. Čím výše vystoupáte, tím chladněji a příjemněji bude, vzduch se pročistí od prachu a přibyde okolo tratě i les. Časté zastávky uprostřed plantáží, kde se spousta výletníků snaží dostat do i z vlaku, cestu zpomaluje a vlak nabírá i zpoždění. A protože místní nechápou princip ‚nejdřív se vystupuje, potom nastupuje‘, dostat se z vlaku může být až nadlidský výkon.

Haputale

Haputalé je zapadlé městečko s dobrým autobusovým spojením s Nuwarou Elliyou a pak dál na jih. Vlaky odsud jezdí přes Kandy až do Colomba, na druhou stranu se dostanete do Badully. Haputale je městečko v nadmořské výšce 1500 metrů, takže počítejte s tím, že i v létě zde mohou teploty klesat až k 10 stupňům v noci a mlhy, nebo spíše mraky, jsou na denním pořádku. Pokud zrovna není Haputale zahaleno v mracích, naskýtají se nádherné výhledy do vzdálené krajiny. V posledních letech zaznamenalo městečko úbytek turistického zájmu, který se projevuje hlavně v menším množství restaurací a turistických obchůdků, ale možností k ubytování tu stále naleznete mnoho, což dává prostor ke smlouvání.

Liptonovo sedlo

Krásné místo s úchvatným výhledem na čajové plantáže a do obrovské propasti pod horským sedlem je pojmenováno po slavném obchodníkovi s čajem, který prý na tomto místě pozoroval své panství a rozjímal nad dalšími obchodními aktivitami. Liptonovo sedlo se nachází asi půl hodiny od Haputale a lze na něj přijet pouze z něj. Možnosti, jak se na samotné sedlo dostat, jsou dvě. První a ta snazší z nich je dojet na sedlo svým autem nebo taxíkem. Druhou možností je v Haputale naskočit do jednoho z autobusů, který vás odveze k čajové továrně pod sedlem. Pokud pojedete opravdu ranním autobusem, může se vám stát, že pojedete spolu se sběračkami čaje, které zrovna jedou na ranní směnu. U továrny čekají tuk-tukáři, kteří vás rádi na sedlo odvezou za poměrně tučný poplatek.

Pokud nechcete podporovat tuk-tukáře a hlavně si užít krásný výšlap mezi plantážemi, doporučujeme se vydat nahoru po svých. Cesta na vrchol a poté zpět k továrně vydá při normální chůzi na tři hodiny plus čas strávený kocháním a focením na vrcholu. Jedinou kapkou na kráse tohoto místa je, že před samotným vrcholem je závora, u které stojí místní výběrčí, a za každou duši požaduje 100 rupií. Jedná se o malou částku, ale po poměrně náročném výšlapu může takováto prkotina rozzlobit. Na zpáteční cestě je možné navštívit továrnu na čaj, kde vám ukážou celý proces od pytle čaje až po sáček čaje. Důležité je zmínit, že sedlo je většinu dne zahaleno v mracích, a tak pokud chcete něco vidět, musíte se na vrchol dostat nejpozději do deváté ranní a platí, čím dříve, tím lépe. Ještě závěrem bych chtěl říct, že toto místo oba považujeme za jeden z vrcholů celé Srí Lanky.

Ella

Tato dříve malinká vesnička zapomenutá mezi čajovými plantážemi dnes připomíná spíše thajskou pláž…bohužel. Před pár lety, když jsem zde byla, hotely se teprve stavěli, restaurace měli hlavně rýži a kari, pár suvenýrů a to bylo všechno. Dnes jsou tu špičkové rezorty, pizzerie, spa a mnoho dalších nesmyslů. Ella se hodně mění, ale stále zůstává místem, ze kterého se dají dělat bezva pěší výlety.

Pokud se vydáte po kolejích dál směrem na východ, dostanete se asi po 5 kilometrech k unikátnímu mostu tzv. Nine Arches Bridge. Jedná se o fotogenický devíti obloukový most nad roklinou, a když si počkáte na parní vlak, budete mít fotografie jako z 19. století. Nebo se vydejte na vyhlídku Ella Rock, kde se můžete kochat krásným výhledem do údolí. Tu najdete nad vesnicí, když minete nádraží, pokračujte stále do konce, první odbočka vlevo mezi čajové plantáže a stále vzhůru. Cestou minete pěkné množství hotelů, dejte si tam čaj a odpočiňte si na jejich verandách nad údolím. Odtud můžete zahlédnout i vodopád, pokud bude dostatečně vody. Pokud vás zajímá výroba čaje, zamiřte do místní čajové továrny, kde se naučíte rozeznávat druhy zeleného čaje. Můžete se nechat svést tuktukem nebo tam dojít pěknou procházkou po silnici. Možností je mnoho, stačí se vydat kterýmkoli směrem.

Ubytování zde najdete habaděj, všech cenových kategorií. Dostanete se sem vlakem i autobusem, odsud taktéž. Autobusové spoje jsou frekventované, vlak jede jen párkrát za den a mívá zpoždění.

Hortonovy pláně

Jedná se o vysoko nad mořem položenou náhorní plošinu s mírným podnebím, kde se nachází tzv. „Konec světa“, neboli skalní sráz vysoký 800 metrů. Národní park je obtížně přístupný pokud nemáte na Srí Lance zapůjčený automobil. Žádná hromadná doprava k branám parku nejezdí a jedinou možností je vzít si taxík z Haputale nebo Nuwara Elliya. Z Haputale nám byla doprava pro čtyři osoby nabídnuta za 5000 rupií i s dvouhodinovým čekáním, které by mělo stačit na okruh od brány národního parku ke Konci světa a zpět přes přilehlý vodopád. My jsme se na Hortonovy pláně nakonec nevydali vzhledem k logistické náročnosti a i kvůli tomu, že mnoho lidí tvrdilo, že Liptonovo sedlo je z 90% totožný zážitek.

Adamova hora

Pro každého, kdo touží po nějakém výšlapu, posvátná Adamova hora bude asi volbou číslo jedna, i když se nejedná o nejvyšší horu Srí Lanky. Důležitost hory je dána několika fakty. Prý zde sestoupil Adam na zem, na vrcholu je posvátný budhistický chrám a také sem létají motýli umírat. Na vrchol vede 5000 schodů, které lze zdolat za 3-4 hodiny, dolů to trvá samozřejmě méně. Mnozí se vydávají na vrchol za svítáním, které může být opravdu úchvatné vzhledem k nadmořské výšce vůči okolí. Při dobré viditelnosti dohlédnete prý na oceán ze tří stran. Musíte ale vyrazit někdy v jednu ráno, abyste to na svítání stihli. Po zbytek dne může být výšlap ztížen horkem nebo deštěm. Určitě si dopředu zjistěte počasí na následující den. Do vesnice, ze které se začíná výšlap, se dostanete pouze autobusem.